Přes týden až dva na mě padla tvůrčí krize. Dostihla mě absolutní lenost, neschopnost a předpojatost vůbec s něčím začínat. "Nic není dost dobré, dost originální, dost vtipné, tak proč se snažit." Propadala jsem se do temnot své duše, kterou jsem považovala za mrtvou.
Bylo mi ze sebe tak mizerně, že jsem se začala shánět po motivační knize. Knihy o osobním růstu úplně nezavrhuji. Snad kromě Miluj svůj život, která je na mě už moc silný kafe. Naopak metaforickými příběhy, které spojují psychologii, filozofii a šmrnc východní víry se ráda poučím.
Před pár dny ke mně našla cestu kniha Válka umění.
"Kňoury, kňoury a výmluvy." líčila jsem známému své nelichotivé prokrastinační období.
"Podívej se na tuhle knihu, je přesně o tom, o čem mluvíš."
Je. Chytila jsem se stébla, knížku stáhla do mobilu za celých 9,20 dolarů a okamžitě začala číst.
Podle anotace bylo jasné, že jde o trefu do černého.
"Jste spisovatel, který nepíše,
malíř, který nemaluje,
nebo podnikatel, který nikdy nezaložil podnik?
Potom znáte Odpor: temnou sílu,
která brání kreativitě a úspěchu."
malíř, který nemaluje,
nebo podnikatel, který nikdy nezaložil podnik?
Potom znáte Odpor: temnou sílu,
která brání kreativitě a úspěchu."
Další den se stal zázrak. Probudila jsem se v 6 ráno, ještě za tmy, s pocitem, že jsem vyspaná. Stejně jako předchozí dny jsem opět zalezla do postele. Tentokrát ale zapnula notebook a začala psát.
Rána, kdy člověk vstane sám od sebe bez mučivých budíků jsou hned růžovější.
A večery strávené úspěšným tvořením jsou vyloženě zlatý.
Žádné komentáře:
Okomentovat